Srovnání značek - kategorie Puppy Large Breed

!!!zde!!!

Výživa

 

 V poslední době se stávají velmi oblíbenými některá z velkých a obřích plemen psů (např. zlatý retrívr, labradorský retrívr, rhodéský ridgeback, irský vlkodav, velká pastevecká plemena, molosové apod). Noví majitelé si však často neví rady s jejich výživou. Péče o velkého psa je časově i finančně náročná.

Psi velkých plemen do 45 kg dospívají ve věku 12-18 měsíců, růst končí v 18 měsících. Psi plemen obřích nad 45 kg dospívají ve věku 15-24 měsíců, růst je ještě pomalejší do 18 měsíců, ale vývoj kostry končí až ve 2 letech. Kondice a vzhled jsou závislé na vybudování silné , mohutné a pevné kostry.

Většina těchto plemen má sklon k velmi rychlému růstu a s tím souvisejí zdravotní rizika. Rizikové je období od 3.měsíce, kdy nastává až překotný růst a mnoho majitelů si myslí , že musí více krmit a zvyšují proto krmnou dávku, což je fatální chyba. Nadměrný přísun energie totiž způsobuje příliš velkou rychlost růstu v poměru ke správnému vývoji kostry.

Nejvyšší rychlost růstu a vyvrcholení energetického příjmu (na základě metabolické hmotnosti těla) dosahuje většina velkých a obřích plemen v šestém měsíci věku. Růst pokračuje, i když pomalejším tempem, do dvanácti až dvaceti měsíců (v závislosti na plemeni) až do dosažení hmotnosti dospělého jedince. Nadměrná hmotnost štěněte vede v období kolem 5. - 6. měsíce věku k nadměrné zátěži pohybového aparátu- především kostí, vazů a šlach. Důsledkem tohoto stavu jsou prošláplé packy ( tzv. medvědí tlapy ), kulhání, vývoj dysplazie kyčelního kloubu a postojové abnormality. Na vývoj onemocnění mají vliv především genetika ( výběr zdravých rodičů ), prostředí a výživa.

Dalším zásadním faktorem výživy štěňat uvedených plemen je správný přísun vápníku. Ve snaze pejskovi pro správný růst ""přilepšit"", podává většina majitelů štěňatům různé přípravky a krmné doplňky s vysokým obsahem vápníku do jinak již vyvážené potravy pro štěňata. Pro mladého psa velkého plemene není problémem nedostatek vápníku ( křivice se již téměř nevyskytuje ), ale s jeho nadbytkem si štěně nedokáže poradit. Následkem pak bývají výše zmíněná onemocnění skeletu. Jak nízký, tak i vysoký příjem vápníku vede ke zvýšenému výskytu poruch vývoje kostry v průběhu růstu.

Prakticky to znamená, že jak nadbytečné množství i perfektně vyvážené stravy nebo podávání doplňků obsahujících vápník, zvyšuje u velkých a obřích plemen riziko poruch růstu.

Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože naruší optimální hladiny látek v granulích. Pokud štěně dostává příliš mnoho vápníku, hrozí mu osteochondróza. Pokud je ke kompletnímu krmivu přidáváno maso, tedy vlastně nadbytek fosforu, který s sebou při vyplavování z organismu bere i vápník, může zase vzniknout odvápnění, které vede k vývojovým vadám.

Kombinované krmení (granule a maso s příkrmem) je možné u rostoucích štěňat uplatňovat pouze po vyladění co do skladby živin, vitamínů a minerálů.

Pokud se krmí kompletními krmivy, je přidávání pamlsků s obsahem vitamínu A a D a jiných vitamino-minerálních preparátů bez konzultace s veterinářem zakázáno.

Počet denních krmných dávek

do 4 měsíců 5-3 x denně

4 – 6 měsíců 3 x denně

6 – 18 měsíců 2 x denně

18 a výše 1-2 x denně

Vždy je nutná dostupnost čerstvé, čisté vody.

Výběr krmiva

Aby vaše štěně rostlo zdravě, sledujte tyto znaky:

Menší obsah tuku pro méně energie k optimalizování (snížení) tempa růstu štěňat velkých plemen a tím chrání před přebytkem energie (10-14% v krmivu).

Sníženou hladinu proteinu a správný poměr proteinu s energií zajistí normální tělesnou kondici ( optim. 25- 28 %).

Sníženou hladinu vápníku (dop. 0,9% v sušině) a fosforu , s optimálním poměrem vápníku a fosforu k dosažení správného vývoje kostí ( pro štěňata Ca : P je 1-1,5 : 1 ).

Dodávání chondroprotektiv v krmivu může být výhodné při udržování zdravé kloubní chrupavky. Jsou to její přirozené stavební kameny a napomáhají udržovat zdraví a pohyblivost kloubů (přípravky Caniviton forte , Canvit Chondro Maxi, Chassoton, Alavis, Fortiflex aj.) Řada výrobců již dnes tyto látky přidává přímo do granulí určených pro tuto kategorii .

Nezbytné vitamíny a minerály k podpoře imunitního systému

Vysoce kvalitní živočišné proteiny k podpoře zdravého růstu svalů, nezbytných orgánů, srsti a kůže

Zdroj vlákniny který pomůže chránit citlivý zažívací systém a tím zůstane více živin ve vašem štěněti

Přechod na krmivo pro dospělé psy

Štěňata velkých plemen dosahují dospělosti v 18-24 měsících života. V této době je vhodné přejít na krmivo pro dospělé psy. V době přechodu je vhodné míchat krmivo pro štěňata a krmivo pro dospělé psy zhruba po dobu týdne a postupně přejít z jednoho na druhé.

Z vlastních zkušeností , jak osobních, tak hlavně pracovních, mohu některá kompletní krmiva doporučit, ale rovněž mohu říci i která krmiva jsou absolutně nevhodná pro velká a gigantická plemena psů. Moje doporučení přitom vždy bude vycházet z terénních zkušeností , které jako jediné potvrdí kvalitu krmiva.

Z tohoto důvodu jsou v sortimentu mnou nejčastěji doporučovaných a nabízených krmiv pro štěňata velkých a gigantických plemen psů krmiva (LB Puppy ) Hill's a Pro Pac, dále pak Eucanuba, Purina Proplan a K 9.

Pro prevenci vzniku onemocnění a správný růst platí tyto zásady:

štěňata velkých plemen vybírat ze sledovaných chovů

do 1 roku věku štěně nepřetěžovat tělesnou aktivitou, volný pohyb

od odstavu až do dosažení dospělosti krmit raději pouze komerční stravou, určenou speciálně pro tato plemena / Large Breed Puppy

ke kompletnímu krmivu nepřidávat žádné minerální a jiné doplňky.

 

Pokud je vše v pořádku, štěňata ihned po narození začínají sát. Není-li tomu tak, může být malá životaschopnost štěňat způsobena vrozenou vadou, ale často je způsobena přidušením během protahovaného porodu nebo také nízkou teplotou vnějšího prostředí, u štěňat dochází k útlumu sacího a polykacího reflexu. Nemá-li štěně sací a polykací reflex, hyne hladem, vynechá-li narozené štěně 2-3 kojení, zeslábne natolik, že nemá sílu samo pít. Základní ošetření spočívá především v řádném prohřátí apatického štěněte, čímž se může podařit obnovit polykací reflex. Sací reflex se oživí, stoupne-li hladina cukru v krvi, je tedy nutné takovému štěněti trpělivě a pomalu po kapkách podávat např. slabý odvar heřmánku nebo dětský čaj, hodně oslazený glukopurem nebo medem. Dojde-li k obnovení sacího reflexu, je vše v pořádku a štěně již dál pije samo u feny. Životně důležité je pro štěňata mléko prvních 48 hodin po porodu, zvané kolostrum. Má jiné složení než normální mléko a hlavně obsahuje i ochranné látky z těla matky a rovněž je k dispozici kdykoli štěně za struk zatáhne. Jsou-li ve vrhu slabší štěňata, přikládáme je k zadním strukům feny, které bývají většinou mléčnější, prsty vymáčkneme pár kapek mléka a strčíme struk do tlamičky, štěně se lépe chytne. Musíme jim pomoci, neboť silná štěňata je od mléčných struků vytlačí a slabší štěňata pak hladoví. Je vhodné štěňata po nakojení zvážit, neboť jen tak bezpečně poznáme, že řádně pijí. Může se stát, že štěně sice struk cucá a mlaská, ale přitom nepije, což zjistíme vážením. Pomocný ukazatel při kojení: pokud má štěně položený ocásek na zadních nožkách - nepije. Jakmile štěně začne opravdu pít, zvedne ocásek vysoko vzhůru a třepotá jím. Fena spouští mléko na základě reflexů, které vyvolají štěňata sáním a masáží struků tlapkami. Proto není vhodné přikládat slabší štěňata ke strukům samostatně, neboť toto štěně není schopno vyvolat u feny spuštění mléka. Zpočátku spouští fena mléko asi v půlhodinových intervalech, později asi po dvouhodinových intervalech, doba spouštění mléka trvá zhruba kolem 2 minut, což je důležité vědět zejména v případech, že je štěňat více než struků.

Hodnoty složení mléka:

%

FENA

KRÁVA

ŽENA

Bílkoviny

7,5 – 11,7

3,3 – 3,5

2,0

Tuky

8.3 – 9,8

3,5 – 3,9

3,8

Laktóza

3,1 – 3,7

4,6 – 8,2

6,5

Vápník

0,28 – 0,45

0,12 – 0,20

0,35

Fosfor

0,24 – 0,50

0,09 – 0,19

0,20

Ca : P

1,2 : 1

1,2 : 1

1,2 : 0,7

Sušina

22,6

13,0

13,5

Energie kJ/100 gr.

528 - 535

251 - 310

259

Je-li fena v kondici a je-li dostatečně mléčná, je všechno v pořádku. Problém nastává tehdy, má-li fena mléka málo nebo je-li vrh příliš početný. Nejprůkaznějším ukazatelem je, jak jsem již řekla, váhový přírůstek jednotlivých štěňat. Pokud nastane situace, že štěňata váhově zaostávají, je třeba začít s přikrmováním. V současnosti je na trhu k dispozici celá řada kvalitního sušeného mléka pro štěňata. Přikrmovat lze několika způsoby, buď necháme štěňata napít od feny a potom je dokrmíme, nebo si rozdělíme vrh na dvě skupiny, jednu krmí fena a druhou krmíme my, při dalším kojení skupiny přehodíme. Druhý způsob se mi lépe osvědčil, neboť zdravá štěňata jsou po dvouhodinové pauze hladová a ochotněji pijí přes dudlík, ze kterého to jde přece jen hůře než ze struku. Jsou-li už částečně sytá, dudlík často odmítají. Nesmíme zapomínat, že mateřské mléko je nejvhodnější výživa a proto dbáme, aby všechna štěňata pila u feny alespoň tolik, na kolik feně mléko stačí. Má to ještě jednu velkou výhodu - tím, že fena kojená štěňata pravidelně čistí, složení jejího mléka se mění dle potřeby štěňat tak, aby bylo vyhovující. Na rozdíl od umělé výživy, kdy může dojít např. k zácpě. Pokud se fena o štěňata nezajímá, nebo došlo k úhynu feny, je bezpodmínečně nutné, aby veškerou péči o vyprazdňování štěňat převzal chovatel. Narozené štěně není schopno samostatného vyprazdňování, k tomu je stimuluje fena olizováním a masáží jazykem. V případě potřeby provádí tuto masáž chovatel, např. navlhčenou vatou lehce masíruje okolí konečníku a zevního genitálu asi v hodinových intervalech. Pokud z jakéhokoli důvodu krmíme štěňata pouze uměle, můžeme začít koncem druhého týdne přidávat do mléka instantní rýžovou kaši, štěňata se lépe nasytí a prospí většinu noci. K náhradní výživě nepoužíváme kravské mléko, jeho složení je naprosto jiné, než mléko feny. Porovnejte si, prosím, uvedené hodnoty v přiložené tabulce. Ještě jedna velmi důležitá věc: krmíme-li štěňata z láhve, je bezpodmínečně nutné je držet v takové poloze, v jaké pijí u feny. To znamená, že štěně leží na nožkách, nikoli ve svislé poloze nebo v poloze na hřbetě jako dítě! Protože štěně reflexivně předníma nohama masíruje a tím stimuluje struk feny (tzv. mléčný krok), je vhodné, aby mělo přední končetiny na podložce, i když krmíme z láhve - podlaha, klín, ruka, krmení je tak pro štěně přirozenější. Ještě pár slov k teplotě zevního prostředí, která je velmi důležitá, neboť podchlazená štěňata špatně prospívají. Prvních 14 dnů je nejkritičtějších z hlediska přežití. Teplota prostředí by se měla pohybovat nad 25 st. C a to i v případě, že štěňata leží na vyhřívané dečce. Rovněž je důležité dbát, aby štěňata ležela na suchém podkladu. Zdravá a sytá štěňata spokojeně spí s občasným zavrněním. Je-li štěňatům zima, shlukují se k sobě, vytvářejí hromadu choulících se tělíček. Schopnost samostatné tvorby tepla nastupuje teprve po 3. týdnu života.

Zdravé štěně je na dotek suché, teplé a jeho kůže je pružná. Slabé štěně je na dotek vlhké, ochablé a kůže je nepružná, nadzvedneme-li kůži prsty, utvořený záhyb se jen velmi pomalu vrací zpět.

Váhové přírůstky štěňat:

Průměrná porodní váha (irského vlkodava): 668 gr.

1. týden

2. týden

3. týden

4. týden

5. týden

6. týden

7. týden

8. týden

1165 gr.

2011 gr.

2923 gr.

4230 gr.

5876 gr.

7344 gr.

8904 gr.

10555 gr.

Tato tabulka je jen orientační pomůcka, ve které jsou uvedeny průměrné váhy štěňat ze 14 vrhů po 6 fenách ze dvou chovatelských stanic. Je třeba si uvědomit, že jde o průměr a že ve skutečnosti budou mít slabší štěňata váhu o něco nižší než je průměr a naopak, ostatní štěňata váhu vyšší.

Váhovými přírůstky štěňat se řídíme i nadále. S běžným přikrmováním začínáme kolem 3. týdne věku štěňat, neodpovídají-li však váhové přírůstky, začínáme dříve. Pomalu začneme zvykat na maso, osvědčily se mi masové kuličky, velké asi jako lískový ořech. Z vařeného mletého masa (kuřecí, krůtí, hovězí), vařeného žloutku a trochy másla na spojení. První den dvě až tři kuličky vkládám štěňatům do tlamičky, další den již 2x denně a většinou si už je štěňata berou sama. Začínáme dávat štěňatům kaši z rozmixovaných granulí, oslazenou medem, můžeme přidat navlhčené piškoty. Je vhodnější nabídnout kaši štěňatům před kojením, tu pak zapijí mlékem od feny. Začneme s kaší jedenkrát denně a postupně počet dávek zvyšujeme. Granule mixujeme 2-3 dny, podle toho, jak štěňata potravu přijímají. Dále pak granule dostatečně namáčíme, buď vývarem nebo teplou vodou s medem. Nikdy nezaléváme granule horkou tekutinou, vždy jen teplou. Jako jednu porci můžeme dát štěňatům např. rozředěný tvaroh s piškoty, oslazený medem. Osvědčilo se mi i dokrmování z ruky, kdy po jídle nabídneme štěňatům pár piškotů, namočených v medové vodě.

Postupně přidáváme maso hovězí, kuřecí, krůtí a rybí, pokrájené na kousky, rovněž kuřecí krky, mrkev. Pokud dáváme kuřecí krky vařené, musí být měkké i kosti. Pokud dáváme kuřecí krky syrové, paličkou na maso kosti rozdrtíme. Dáváme-li štěňatům syrové maso, je velmi důležité, aby bylo maso kvalitní a nezávadné. Základem každé krmné dávky jsou namočené granule, do kterých přidáváme buď maso nebo tvaroh, jogurt, vařené vejce nebo nastrouhaný sýr. Důležitý je rovněž výběr granulí, nikdy nedáváme podřadné granule, krmíme minimálně vyšší střední třídou granulí nebo superpremiovkou. Jakmile začnou štěňata přijímat pevnou stravu, a to i když je stále ještě fena kojí, musíme jim dát k dispozici misku s čerstvou vodou.

To, co jsem zde uvedla, není "jediný a správný" návod, jak štěňata krmit, jen jsem chtěla trochu poradit začínajícím chovatelům. Je třeba postupovat individuálně, neboť to, co snáší a tráví dobře jedno štěně, nemusí vůbec vyhovovat štěněti druhému. Je potřebné sledovat jednak váhové přírůstky, ale také vyprazdňování, abychom si všimli, zda nemá štěně zažívací potíže a mohli včas upravit jídelníček, event. vyřadit potravinu, kterou nesnáší.

K zdárnému vývoji štěňat přispívá nemalou měrou i správné a pravidelné odčervení, ale to bude předmětem jiného článku. Všem chovatelům přeji zdravé a krásné odchovy a co nejméně komplikací.

 

Krmení štěňat velkých plemen!

Krmení štěňat velkých plemen je předmětem častých dohadů a mnoha různých názorů. Bohužel často nejen nezkušení, ale i zkušení chovatelé se dopouštějí mnoha chyb při doporučeních, jak krmit tato štěňata. Po zavedení suchých krmiv na našem trhu se rozpor těchto názorů ještě více vyhrotil a řada chovatelů neví, jaký názor si na sušená krmiva udělat a jak je použít při krmení. Budu se snažit Vám nyní zjednodušeně celý problém nastínit a věřím,že si pak sami budete moci udělat názor na jednotlivá doporučení, čím krmit štěně velkého psa.

Hlavní problém při krmení štěňat velkých plemen spočívá v udržení optimální rychlosti jejich růstu a v optimálním zásobení organizmu vápníkem a fosforem. Rychlost růstu vyplývá z energetické bohatosti krmné dávky. Pokud krmná dávka je nadměrně energeticky bohatá, dochází k velmi rychlému růstu štěněte. To však vede k tomu,že kosti i při dostatku všech stavebních látek nestačí tvořit pevnou a dostatečně silnou kostní tkáň. To vede k deformitě a bolestivosti končetin. S tímto problémem se setkáváme nejčastěji při nadměrném přísunu energetických složek, tj.tuků a škrobů v doma připravované krmné dávce nebo při krmení špatně vybraným suchým krmivem (použití krmiva pro psy v zátěži, které je bohaté na energii) nebo při překrmování sušeným krmivem, kdy i vhodně vybrané krmivo je při svém nadbytku problematické.

Druhým problémem při krmení štěňat velkých plemen je otázka množství vápníku a fosforu v krmné dávce. Zde je zásadní problém v určení optimální dávky neboť údaje zjistěné na různých pracovištích a udané různými autory se lehce liší. Většina autorů udává jako maximální obsah vápníku v rozmezí 1,0-1,2% sušiny. Většina výrobců krmiv však udává obsah vápníku ne na kg sušiny,ale na kg krmiva je tedy nutno tento údaj převést na obsah v sušině, neboť různá krmiva mají různou sušinu. Při krmení doma připravovanou stravou, která je založené převážně na mase dochází k výraznému nepoměru mezi fosforem a vápníkem v krmné dávce, neboť maso obsahuje značné množství fosforu a jen velmi málo vápníku (cca 0,008g vápníku a 0,2 fosforu na 100g masa). Je tedy nutno v těchto případech vápník dodávat. Pozor však na preparáty, které obsahují také vitamín D aby nedošlo k jeho předávkování (denní dávka pro štěně je 22 I.E. na kg hmotnosti). Pokud krmíte kompletním krmivem obsahuje toto vše potřebné, a proto jakýkoli přídavek vitamínu D, či vápníku může být zdrojem zdravotních problémů. Jak dlouhodobý nedostatek tak i přebytek vápníku a vitamínu D v krmné dávce způsobuje u štěňat vážné zdravotní problémy. Přesné vybalancování krmné dávky doma připravovaného krmiva vyžaduje nejen potřebnou literaturu, podle které tuto dávku vypočítáte, ale hlavě je nutno dodržovat zásadu krmit stále stejné komponenty tj. stále stejný druh masa, příkrmu a vitamínů ve stále stejném tj.vypočítaném množství. Optimální je proto krmení kompletními krmivy určenými pro štěňata velkých plemen, která svým složením optimálně vyhovují jejich potřebám. Tato krmiva přitom zásadně krmíme samotná a do krmné dávky nezařazujeme žádná jiná krmiva, vitamíny ani minerály. Tzn., že pes dostává celý den jen granule a nic víc!

Text: MVDr. Petr Košař