Výlet do Prahy

Dneska jsme zavítaly do české metropole a to z jediného důvodu - abychom se sešly se Zuzkou a Arinkou a užily si pěkný den. Panička měla strach (jak se později ukázalo, naprosto zbytečně), protože prcek byl v Praze poprvé. Na vesnici je všechno jinak. Rita občas vrčí na projíždějící auta a snaží se je "chytit"! Ke každému se hrne pro pomazlení a vrtí tou svojí vrtulkou ve své štěněcí naivitě, že každý touží po jejím oslintaném psím polibku:)! Rituška, ale předčila všechna moje očekávání, když se chovala jako ostřílený městský pes. V autobuse (ano, naštěstí jsme prošly i bez košíku) si lehla k mým nohám, jako by to byla naprostá samozřejmost a ani nepípla (až na jedno malé štěknutí, když přistoupil jiný pejsek). Lidí si nevšímala, aut také ne. Nebyla v tom žádná fascinace tím hlukem a provozem všude kolem. Prostě šla vedle svého pána (zlatíčko). Když jsme dorazily k Zuzce, bylo už úmorné dusno. Ari nás uvítala krátkým zaštěkáním (Hele, kdo to sakra je na mojí zahradě??!), ale rychle se uklidnila a vyběhla z domu podívat se, kdo že to vlastně přišel. Myslím, že Ritušku už v žádném případě nebrala jako svoje štěně, ale jako prostě dalšího pejska na hraní a dovádění. (akorát jí bylo divný, že jí leze do baráku:) ) A jestli si Rituška moc troufala, dostala hned jednu výchovnou (to Arinka ještě nezapomněla:) a rychle si uvědomila, kdo je tu "paní domácí".  První "malá nehoda se stala hned po našem příchodu. Ale ne, nepočůrala se! Jen objevila Arinčinu misku s vodou a zahájila potápění:)! Doma to nevadí, misky jsou na zahradě, ale tahle miska stála v kuchyni! Za vteřinu byla voda všude, jen ne v misce. Ještě, že jsou pejskaři tak shovívaví a milí lidé:)...  Naše první procházka směřovala k nedaleké nádrži, aby se psiska ochladila. Zuzka vzala dummíka a i když byl hlavně pro Arinku, Rita si to také zkusila (po vzoru své mámy) s poctivým 0.5 kilovým závažím:)! Pak jsme se vrátily na oběd a po malém odpočinku (kdy začalo poprchávat) jsme se vydaly na louku k oboře, kde Zuzka vytáhla kachnu a spárky. No budeme to muset ještě pilovat (díky za jednu nohu, Zuzi:) ) Trénovaly postoje a hlavně jsme fotily! Fotky brzy v Obrazárně! A vážení, také tam kde obvykle! Rita "slaví" 16. týden svého života a myslím, že si ty svoje malé "narozeniny" dneska opravdu užila:)!

Domů už nás odvezla mamka. Byl to super den!