Při zneužití tohoto článku, jeho kopírování, přepisovaní nebo jiné úpravy bez předchozí domluvy budu postupovat dle autorského zákona!!

"Bess" olejomalba Wrighta Barkera 1911

Počátky chovu

Proslulá jména současnosti často zakrývají blednoucí slávu časů dávno minulých. "Historie" naší milé Rity se však začala psát dávno předtím, než přišly výstavy a ocenění psů za jejich pracovní nasazení. V 19. století byli retrívři hlavně pomocníci - pomocníci lovců. Do chovu se tak dostávali hlavně ti, kteří byli nadšení z práce pro pána, byli spolehliví, nebáli se vody ani výstřelu. Hlavní byla "funkčnost" psa a zatímco dnes se preferují šampioni a krasavci, tenkrát šlo hlavně o to, posílit u plemene žádoucí (dnes už typické) znaky - voděodolnou srst, blány mezi prsty, lovecký pud, pružnost a hbitost ve vodě i na souši, ochota nosit - tedy aportovat....Vždyť právě tato retrívří vlastnost jim dala jméno - to retrieve = přinášet zpět. Budete se asi divit, ale dělalo to v době šlechtění retrívrů hrozné zmatky. Za retrívra (tedy za přinašeče) byl totiž označen každý pes, který dokázal, že umí nosit z vody a na suchu, ať už byl čistokrevný nebo kříženec.

Na samém počátku se tak křížila plemena, která byla již pro tyto vlastnosti šlechtěna v minulosti a sen anglických šlechtitelů po dokonalém loveckém psovi začal dostávat první reálné obrysy. Flat coated retriever vznikl křížením několika plemen a z každých "si vzal" jen to nejlepší. Po irském setrovi je elegantní, štíhlý, hbitý, svižný a ochotný lovec se skvělým čichem a hladkou srstí přiléhající těsně k tělu, po španělech a wavy coated retrívrech miluje vodu a každá práce v ní je pro něho potěšením za každého počasí, po labradorovi, newfoundlendovi a ovčácích je pracovitý, přesný, spolehlivý a odolný. Vyšlechtění dokonalého psího pracanta pro aportování vodního ptactva z vody se pomalu stává skutečností. Douhou dobu to byl v Anglii nejoblíbenější lovecký pes, jehož slávu zastínil až zlatý retrívr, který byl šlechtěn zhruba ve stejnou dobu. Avšak zatímco on byl šlechtěn podle vzoru jednotlivce, flati byli skutečnou realizací touhy vyšlechtit toho "nejlepšího z nejlepších" - proto se v něm pojí tolik plemen, tolik vzhledů a vlastností.

FLAT-COATED RETRIEVER CH. "RIGHT AWAY" majitel S.E.SHIRLEY

První výstava psů v Anglii se konala v roce 1859, retrívři (jako samostatná skupina) do ní byli zařazeni až o pár let později. Přesné záznamy ze šlechtění a  chovu těchto psů nejsou bohužel nikde uvedeny a to až do roku 1874. Je pouze známo, že dvě pracující feny (velmi podobné modernímu flatovi) patřící myslivcovi J. D. Hullovi se na výstavách občas objevovaly (a byly oceňovány) a to už od roku 1864. Je proto domyslitelné, že právě tyto dvě feny se podílely na rozšíření populace a byly velmi důležité pro šlechtění tohoto plemene. Největší podíl na stabilizaci tohoto plemene (co se týká vzhledu i požadovaných vlastností) má sir S.E. Shirley - zakladatel Kennel Clubu v roce 1873. Toto cílené ustálení a selekce začaly probíhat kolem roku 1870 (ten však prokazatelně nepoužívá v šlechtění setry, ti se tak museli mísit s ostatními plemeny o století dříve). 

Následně prudce vzrůstá obliba tohoto plemene a celá řada významných chovatelů se podílela na jejich zdokonalení a ustálení vzhledu i pracovních schopností. Za patrona tohoto plemene je považován pan H.R. Cooke (*1860), který přes 60 let choval toto plemeno ve své jedinečné chovatelské stanici Riverside. Jeho chovatelská stanice, ze které vzešly psí legendy, skvěle propagovala toto plemeno. Sir Cooke začal se svými psy sklízet i první úspěchy tohoto plemene na poli pracovním. A právě jeho tolik kladený důraz na pracovní kvality psa, které by měly být upřednostňovány před vzhledem plemene, byl odvrácená strana mince jeho jinak velmi úspěšného chovu. Cooke byl zastáncem středně velkých psů, kteří se podle jeho názoru nejvíce hodili k práci a byl znepokojen psy, které viděl na výstavách. Nezdáli se mu využitelní při práci a proto je při své chovatelské práci nepoužíval. V roce 1915 je plemeno oficiálně zapsáno i u AKC a jeho sláva stále roste. Obliba flatů klesá až s první a druhou světovou válkou, kdy se toto plemeno téměř vytrácí. Naštěstí se ho podaří zachránit. Sir Stanley O'Neill na sebe vzal tuto tíživou zodpovědnost - oživit chov. Což se také stalo v roce 1960 je toto plemeno opět velmi rozšířeno, tentokrát na obouch stranách Atlantiku.

Vzhledem k nedochovaným záznamům se budeme muset spokojit s Rituščinými příbuznými narozenými "až" od roku 1870. Zde je vývin plemene téměř ještě v plenkách a hojně se využívá tzv. liniová a příbuzenská (inbreeding) plemenitba, jako ostatně u většiny plemen.

St. John´s Water Dog

Ch. Moonstone je známý snad mezi všemi nadšenci flat coated retrívrů. Pro chov anglického (flat coated) retrívra je to velmi důležitý pes, ale jeho rodokmen můžeme najít i na počátcích chovu zlatého retrívra (schopnost přeměnit recesivní geny pro černé zbarvení srsti na žlutou). Jeho otcem byl Ch. Zelstone (narozen 8. března 1880, majitel: sir E.G. farquaharson, barva černá) a jeho matka se jmenovala Think (narozena 17. září 1880, majitel: S.E. Shirley, barva černá). Jeho otci byl dán do vínku skvělý rodokmen, ale tento pes měl velmi silné charakteristiky novofundlandkého psa, což mohlo být v důsledku jeho předků, (kterými byli dnes již vyhynulí vodní psi St. Johna. Ti byli dovezeni do Anglie během 19. století z Newfoundlandu a významně se podíleli na vzniku dnešních moderních retrívrů. Jsou popisováni jako vysoce odolní psi s krátkou hustou srstí a vrozenou láskou k vodě) ale může to být také fakt, že v jeho rodokmenu se novofundlandi neobjevují pouze okrajově. Existuje několik popisů tohoto psa, ale téměř všechny se shodují, že Zelstone byl čistý "novofundlanďák".

Moonstone

Moonstone byl však již prohlášen za "perfektního" retrívra.

Moderní Flat coated retriever
(https://retrieverman.wordpress.com/)

Mezi top chovatele konce devatenáctého a začátku dvacátého století byl nadporučík-plukovník HM Cornwall Legh. Plukovník Legh byl viceprezidentem Kennel Clubu a expert na chov především výstavních psů (narozdíl od pana Cooka). Ve svém životě odchoval přes 500 flatů! Mezi nimi desítky šampionů. V době, ve které je chov čistokrevných psů stále ještě trochu neobvyklý, to je značný počet a jeho psi rozhodně měl hlavní vliv na dnešního "moderního" flata.

(na fotkách dva psi z jeho odchovu)

                                       Ch. Pirate                                                          Ch. Twiddle

I když tenkrát existovali flati především játroví a žlutí (tito psi byli hlavně z chovu sira Tweedmouthe - zakladatele chovu zlatých retrívrů), drtivá většina psů výstavních a šampionů byla černá. Bylo to hlavně z důvodu, že jak chovatelé výstavních psů i chovatelé psů pracovních preferovali psi černé barvy. U pracovních psů to byla barva přímo klíčová. Obě komunity (výstavní i pracovní), ačkoli se mnohdy neshodovaly v exteriérovém pojetí flata, co se týká jeho barvy byly zajedno. Dalo by se mluvit přímo o zaujatosti vůči retrívrům jiné barvy než černé.

Nicméně, vítěz International Gun Dog League’s retriever trial v roce 1904 byl játrově zbarvený pes jménem Don of Gerwn. Jeho matka byla játrová fena jménem Rust, velmi slavný retrívr a jeho otcem byl pes z linie Tweedmouth, kmen, z něhož se vyvinul zlatý retrívr - pes definitivně žlutý.

Takže zatímco černá byla upřednostňované zbarvení, žluté, červené, modré a játrové zbarvení ještě pořád existovalo. Když bylo žluté zbarvení pro flaty uznáno v roce 1908 byla ještě pořád naděje, že žlutí a červení psi budou moci soutěžit na stejné úrovni jako černí psi. Nicméně, je velmi málo důkazů, že  to tito psi skutenčně dělali.

Tento konkurenční boj nebyli schopni vyhrát (ačkoli se jedná pořád o to samé plemeno!!). Několik specializovaných chovatelů, kteří odchovávali psy žluté a červené barvy začali pracovat na samostatném plemeni - zlatém retrívrovi. V tento moment se rodokmeny dělí - flat byl šlechtěn v jemnějšího a atletičtějšího psa s méně výrazným stopem. Obě plemena si už jdou svou cestou.

Vezmeme to tedy od počátku:
(všímejte si prosím velmi úzké příbuzenské plemenitby)

Lady in Black

Hopeful

Moonstone

Darenth

 Black Cloth

Black Quilt

Text: panička Káča

Pod pojmem ovčáci si prosím nevybavujte například ovčáky německé - myslím tím ovčácké psy - kolie. Je velká pravděpodobnost, že tak hladký kožíšek mají flatíci právě po nich...

Pan Shirley své psy popisuje:

....

"Hlava dlouhá a lebka je dosti široká, uši malé a těsně přiléhající k hlavě, oči hnědé nebo oříškově hnědé a ukazující vysokou inteligenci, čelisti dlouhé, a dostatečně silné aby nesly zajíce; čenich poměrně velký, s plně otevřenými nozdrami, zuby rovné a zdravé; krku poměrně dlouhý, hrudník hluboký a poněkud úzký, ramena čistá a silná, posazená šikmo, žebra hluboká a dobře klenutá, tělo dlouhé, svalnatá bedra, hrudní končetiny rovné a silné, svalnaté čtvrtí, potlačuje dosti sklon, nohy zdravé, a dobře klenuté; srst dlouhá a rovná, dobré kvality, černá, bez stopy bílé, je to módní barva... S bílými a játrovými jsem se někdy setkal, ale jsou vzácní. Celkový vzhled - je to silný a inteligentní pes, s rozhodně sportovním charakterem, ale zcela připraven přijmout jakoukoliv práci, což z něho dělá "všestranně užitečného psa".

...

Zelstone - potomci, kteří se významně podílí na vzniku flat i golden retrievra:

Moonstone, Twist, Tracer, Tacit, Ba Poo, Windward, Wiseacre, Zoe Moe, Easel, Sambo, Zee, Throughtful, Standeford Myrtle, Beechgrove,... Cesty, které vedou k dvoum úplně novým plemenům se tu rozdělují. Jediným článkem, který je spojuje zůstává Moonstone. Zatímco u zl. retrívra do chovu zasahují ještě setři, labradoři a vodní španělé, flat coated retriever si jde svou vlastní cestou. Paris - labradorský retrívr, zasahuje do chovu jen okrajově a na samém počátku, pak již probíhá pouze selekce v chovu a další plemena se nekříží.

Tyto informace budeme neustále doplňovat!!