Škola volá!

Omlouváme se za velkou odmlku posledních dnů, ale paničce začaly školní povinnosti a tak volného času ubylo. Ritušce nastalo období osamostatňování se, tzn. naučit se být sama doma (na zahradě). První den toho na ní bylo trošku moc a tak z nudy vymýšlela hlouposti. Po mém návratu mě hned u vrátek "přivítala" hlína vyhrabaná ze záhonu s očividnou vehementností, neboť hlína byla přes celý chodník. Afrikány byly zválené na všechny strany, jak do nich skočila. Kopeček něžných aster se mnohonásobně zmenšil, polovina byla roztahaná po trávníku. Vytahaná kůra, vyhrabané a prokouslé cibulky tulipánů, poškrábané dveře, rozkousaná plastová miska, vytahané deky z boudy,... A taková radost při přivítání! Další den se můj odchod opakoval, nikoli však napáchané škody. (nebo už nebylo co ničit?) Rituška si postupně zvykla a čeká. Teď tu nacházím "jen" roztahané boty, občas vykousaný trávník a polštář z boudy, její věrný protivník, kterého trhá a kouše a který se jejím útokům "brání" a plete se jí pod tlapy a zasekává se o vše co přijde do cesty. Nacházím jí pak ležící spící na trávníku. O co se zmenšují škody o to vzrůstá radost při opětovném setkání! Prokoukla totiž, že když začnou sousedovi psi štěkat někdo jde a tak se posadí k vrátkům a vyhlíží. A když jsem to opravdu já, kňučí a postakuje a z ocásku je malá vrtulka! Panička totiž vždycky něco přiveze! Doufám, že už to bude jen lepší a lepší! Je to přece velký a statečný pes! "Oslavila" 5 měsíců a je neuvěřitelně velká! Zlepšily jsme poslouchání a aport. Nicméně jsme si vědomy, že i Rita bude muset do školy. (ještě jsme tam nebyly, ostudy!!) A máme přezubíno!! Rita má krásné nové zuby!!!